Ájurvédské tipy na léto (spíše rané)

,

„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“

Za tu dobu, co jsem chystala tento článek, se dojem z léta několikrát proměnil. Všichni si vzpomínáme, že asi před dvěma roky (2018) vlastně nebylo jaro a skočili jsme rovnýma nohama do léta, přičemž tehdy bylo celé období velmi suché.

Z té doby mám dvě vzpomínky. Trávu jsem za celé léto sekala dvakrát, protože nerostla, a také byla vyschlá a hnědá. Jinak je sekání trávy přes léto mou téměř každodenní aktivitou, protože máme velký pozemek, takže každý den sekám jeden úsek z půl hektaru, a když dojdu k poslednímu, mohu opět začít u prvního.

A dále si vzpomínám, že třešně jsem česala a zpracovávala neobvykle brzo.

30. května 2018 – Třešně sklizeny

O rok dříve (2017) zase mrzlo na konci dubna a neměli jsme třešně žádné.

28. dubna 2017 – Zmrzlá třešeň

Letos (2020) byly na začátku června třešně malé zelené kuličky, které se pak poměrně rychle změnili v popraskané a víceméně dále nepoužitelné třešně.

Jsem rodilá Pražačka. Od jara 2017 žiju na venkově. Mimo hlavní cesty. Na polosamotě. Nemáme tu veřejné osvětlení, takže jsem například zjistila, že měsíc v období úplňku vrhá v noci stíny. A naopak v období novu, když jdu večer spát, tak s otevřenýma i zavřenýma očima „vidím“ stejnou tmu.

Vůbec to nemyslím romanticky jako „cesta z města“, ale určitě jsem začala přírodu vnímat mnohem citlivěji, významněji. Každý rok, každé roční období je jiné. Probíhá jinak. Projevuje se jinak. Jeden rok máme pytle vlašských ořechů, druhý rok nasbírám horkotěžko jednu krabici. Třešně jsou a nejsou. Jednou plodí jabloň u skleníku, druhý rok ani květ, ale zato jede jabloň u potoka. Jedno jaro dělám velikonoční nádivku z mladého divokého plevele, druhý rok vyraší první býlí až mnohem později.

Je to „nové“ pouze pro mě. Zahradnice a zahradníci, včelařky a včelaři vědí, že existuje něco jako „fenologický rok“, který se neřídí astronomicky danými daty, nýbrž životními projevy živých organismů – rostlin a zvířat. Wolf-Dieter Storl to pěkně nazývá „bdělý“ či vnímavý přístup (tj. mindful ;-)).

Fenologický roční kalendář
(z knihy Zahradníkův rok, Wold-Dieter Storl)

Roční období podle ájurvédy

Ájurvéda vnímá cyklus ročních období ve větší podrobnosti, než jsme na Západě zvyklí. Oproti našim čtyřem ročním obdobím se v klasických ájurvédských textech uvádí období šest. Jsou to:

  • jaro (polovina března – polovina května)
  • rané léto (pol. května – pol. července)
  • pozdní léto (pol. července – pol. září)
  • podzim (pol. září – pol. listopadu)
  • raná zima (pol. listopadu – pol. ledna)
  • pozdní zima (pol. ledna – pol. března).

Časové určení podle měsíců berte prosím s rezervou. Neznamená to, že 15. května se vše převrátí a radikálně změní. Je důležité vnímat, co se skutečně kolem vás děje, a podle toho principy ájurvédského životního stylu uplatňovat.

A to mi připadá důležité i pro letošní léto.

Bydlím v podhůří Orlických hor, tudíž můj prožitek léta bude jiný (chladnější) než mé sestry v Praze (teplejší) a než mé kamarádky na jižní Moravě (nejteplejší) (nejspíš).

Průměrný roční úhrn slunečního světla
Zdroj: https://player.slideplayer.cz/41/11229204/data/images/img9.jpg

Astronomické léto oficiálně začalo 20. června. Hm. Do té doby mi byla dost dlouho zima (topili jsme až do konce května), pak mi bylo proklatě vlhko (v ložnici jsme měli 98% vlhkost a zapařená zrcadla, 12. 6. 2020), pak to vypadalo nadějně a objevilo se na pár dnů teplo, které bych od léta čekala, a mohli jsme si doma „zatopit“ otevřením oken a přílivem teplého vzduchu. A teď jsme zase zpět u deště. Za tři týdny prý napršelo více než jindy za čtvrtletí (24. 6. 2020).

Pojďme se tedy podívat, co ájurvéda obecně praví k létu.

Léto dělí na rané a pozdní – první část (v sanskrtu gríšma) trvá od května do června, druhá (varša) od července do srpna. (Ano, vím, že výše je to specifikované trochu jinak, ale zvykněme si, že ájurvéda není matematika.)

Rané léto se projevuje vlastnostmi (gunami) horkosti, ostrosti, suchosti; v pozdním pak přibývá mokrosti, chladu a větrnosti. Převládají chutě ostrá a kyselá. Dóšicky se podobá vátě a pittě.

V krátkosti si vysvětleme, proč se v létě objevuje váta, jednou z jejíž vlastností je chlad – opak tepla/horkosti, které bychom od léta automaticky očekávali (a s postupujícím létem se nám jich také obvykle dostává). Váta se na počátku léta projevuje svou vlastností suchosti. Po mokré a kafovité zimě a jaru skutečně přichází teplo, a to vysušuje do té doby převládající vlhkost.

Také si uvědomme, že teplo (pitta) nenastupuje hned v plné síle, ale rozvíjí se postupně. Je to jako v letním dni, kdy ráno je příjemně chladněji a největší teplo není v pravé poledne, kdy slunce svítí nejsilněji, nýbrž odpoledne, kdy se toto teplo nashromáždí v atmosféře i ve věcech (autech, údolích atd.). Největší pocit horka tedy máme odpoledne. Stejný princip uplatněte na začátek léta (ráno), prostřední část léta (poledne) a závěr léta směřující k podzimu (odpoledne).

(To jen jako poznámka na okraj k vátě a létu.)

Co to znamená prakticky?

Jedním ze základních principů ájurvédy je, že stejné posiluje stejné a protiklady se navzájem snižují. Pokud tedy léto má určité vlastnosti, my budeme vyhledávat vlastnosti (potraviny, koření, aktivity) opačné.

Co v kostce doporučuje Vasant Lad

Doporučený režim pro léto

  • Výživa zklidňující pittu.
  • Pijte ochlazující bylinkové čaje – římský kmín, koriandr a fenykl.
  • Jezte ochlazující potraviny, lehce stravitelná jídla (např. kičrí a saláty).
  • Upřednostňujte sladkou chuť [nikoliv sladkosti!], méně pak svíravou a hořkou chuť.
  • Choďte spát do 23.00 hod. a vstávejte brzo [třeba s východem slunce].
  • Pravidelně praktikujte jógu, pránájámu a meditaci.
  • Používejte chladivé esenciální oleje jako santál a vetiver.
  • Při pobytu venku používejte pokrývku hlavy a sluneční brýle na ostrém a oslnivém světle.
  • Denně [ráno] si celé tělo namasírujte slunečním či kokosovým olejem.
  • Před spánkem si chodidla a vlasovou pokožku potřete kokosovým olejem.
  • Pročišťujte se pomocí ámalakí, které odvádí z těla nahromaděnou pittu.

Během léta se vyhýbejte následujícímu:

  • Vyhýbejte se červenému masu.
  • Vyhýbejte se potravinám zvyšujícím pittu.
  • Vyhýbejte se nadměrnému množství pálivé, kyselé a slané chuti.
  • Nevynechávejte jídla ani neprovádějte půst.
  • Vyhýbejte se chlazeným nápojům, nápojům s ledem a horkým nápojům.
  • Vyhýbejte se alkoholu a jiným zahřívacím látkám.
  • Vyhýbejte se vážným rozhovorů a hádkám.
  • Nevystavujte se přímým slunečném paprskům okolo poledne.
  • Vyhýbejte se nadměrné sexuální aktivitě.

Ájurvédský jídelníček pro rané léto (podle Acharya Shunya)

Narůstá teplo (kafa ustupuje), roste váta (sucho z horka). Dochází k hromadění váty. Je nutno korigovat vátu a něco z pitty. Agni (trávicí oheň) snižuje intenzitu → lehčí, snadno stravitelné jídlo.

Pro vátu i pittu vyrovnávat pomocí přirozeně se vyskytující sladké chuti. Chutě ano: sladká. Chutě ne: ostrá, kyselá, slaná. Chutě min.: svíravá, hořká.

Ano: vlhká jídla (x suchá), méně tučná (x tučná), lehká (x obtížně stravitelná), ochlazující (x horká), tekutá (x hustá, tvrdá).

Ano: lassí, jogurtová smoothie s třtinovým cukrem, čerstvé sladké ovocné šťávy, sladká citronáda, kokosová voda; vlhká ochlazující zelenina (okurka, dýně), karamelizovaná cibule [vrr: má sladkou chuť] s orestovanou zeleninou a masy.

Doporučené potraviny:

Obiloviny

  • rýže (nejlepší), sladká kukuřice, oves, pšenice

Luštěniny

  • mungo

Zelenina

  • avokádo, červená řepa, mrkev, koriandr čerstvý, okurková šťáva, okurková polévka, zelené fazolky, okra, bílá cibulka karamelizovaná v ghí, vše tykvovité, jam [sladká brambora]

Ovoce (ne kyselé nebo nezralé)

  • meruňky, ostružiny, opuncie, ananasový meloun [cantaloupe?], kokos, kokosová voda, datle, medový meloun [žlutý], nektarinky, pomeranče, broskve, švestky [dozrávají od července do září], granátové jablko [u nás k mání spíše v období vánoc], rozinky, maliny

Maso

  • mořské plody (nejvhodnější), kuřecí maso, kozí maso (polévka, jemně kořeněné kari) [v Indii je kozí maso první volbou ájurvédy]

Alkohol – minimálně n. ředěný vodou

Semínka

  • slunečnicová

Sušené ovoce

  • rozinky

Mléčné výrobky (veškeré mléčné výrobky)

  • ghí, nesolené máslo, mléko, jogurt s třtinovým cukrem (ne na noc)

Voda chlazená v hliněných džbánech

Tuk

  • ghí (nejlepší), kokosový olej, slunečnicový olej [Věřili byste, že jsem na slunečnicový olej alergická?]

Ostatní

  • gulkand (džem z okvětních plátků růže), dezerty z mléka a třtinového cukru

Koření

  • kardamom, koriandr, římský kmín, fenykl, kamenná sůl, máta, kurkuma

Specifika

  • Jídlo lze nechat trochu vychladnout.
  • Fermentované a klíčené potraviny zvyšují tělesné teplo – vyhýbejte se jim.
  • Saláty omezte na minimum, pokud je konzumujete, pak s dostatkem oleje či ghí.

Nedoporučuje se!

  • česnek, silně kořeněná jídla
  • slané chipsy, garam masala, syrová cibule [vrr: syrová a karamelizovaná cibule mají jiné vlastnosti], arašídy, salsa, sezamová semínka, wasabi, ostré pochutiny, zahřívající jídla
  • chilli, hořčičné listy, papája [vrr: výrazně zvyšuje tělesnou teplotu – u nás ale není na denním jídelníčku :-)] papriky, nakládaná zelenina, ananas, červená cibule, rajčata, olej z hořčičných semínek, arašídový olej, sezamový olej

Faktory životního stylu, jež zhoršují pitta-dóšu

Chutě: nadměrná konzumace potravin, jež jsou převážně pálivé, kyselé a slané

Pálivost (ostrost): konzumace potravin, které způsobují pálení v žaludku v průběhu trávení (jako je ocet a ostré fermentované potraviny)

Horkost: konzumace potravin, jejichž vlastním převládajícím prvkem je oheň, včetně jogurtu, ryb, hořčice, alkoholu, sezamu, kyselého ovoce, podmáslí, paprik a křenu

Teplota: konzumace potravin, které jsou tak horké, že by při doteku mohly popálit jazyk

Čas jídla: půst nebo vynechávání jídel nebo zanedbání utišení hladu nebo žízně

Vnější teplo: dlouhé vystavování se sluneční záři nebo jiným vlivům zvyšujícím teplo, jak je horká sprcha, sauna, vyhřívaný bazén a horká lázeň

Sex: nadměrné oddávání se sexuální aktivitě nebo sexuální aktivita v období zažívacích potíží

Emoce: oddávání se intenzivním emocionálním stavům, jako je zlost, zármutek nebo strach

Možnosti vyrovnávání pitty

  • Přidejte víc svíravé, hořké a sladké chuti do svých jídel.
  • Konzumujte takové potraviny a nápoje, které vám nespálí jazyk nebo vnitřnosti (s nezahřívajícím vlivem).
  • Vybírejte si potraviny, k jejichž trávení je zapotřebí víc času (např. celozrnné obiloviny).
  • Přidávejte si do jídla přepuštěné máslo (ghí).
  • Vyhledávejte ochlazující aktivity, jako jsou procházky za chladivého svitu měsíce, konzumace ochlazujících ovocných dření nebo používání ochlazujících vůní.
  • Věnujte se umírněné sexuální aktivitě a cvičení, abyste předcházeli přehřívání.

Nějaké nesrovnalosti?

Pokud jste si dobře přečetli doporučení od Vasanta Lada a Acharya Shunyi (je to žena ;-), všimli jste si nejspíš určitých nesrovnalostí.

Saláty

Lad je doporučuje, Shunya spíše ne. Můj pohled… Syrová zelenina obecně je náročná na agni (trávicí oheň). To vědí lidé, kterým nedělá dobře – kteří ji špatně tráví. Trávicí oheň s příchodem léta slábne. Proto může ochabovat i vaše schopnost trávit syrovou zeleninu, mj. i listové saláty. Saláty jsou však zároveň lehké, což by je uzpůsobovalo právě pro léto (kdy jsou také u nás přirozeně k dispozici).

Je to tudíž na vás, na vašem trávení a vašem pocitu. Shunya doporučuje přidávat k salátům dostatek oleje či ghí. Saláty je také možné tepelně upravit. S tímto způsobem jsem se seznámila v tradiční čínské medicíně. Na pánvičku rozpálenou na co nejvyšší teplotu, na sucho a bez oleje (!) vhodíte čerstvý listový salát. Pomocí dvou vařeček salát na pánvi neustále rychle přehazujete. Jakmile salát pustí první vodu, okamžitě ho sejmete z ohně a z pánve vyndáte. Tím zvýšíte jeho stravitelnost.

Jogurt

Mléčné výrobky jsou obecně doporučovány jako vhodné do letního jídelníčku, avšak mezi faktory zhoršujícímu pitta-dóšu je uveden jogurt.

Shunya uvádí, že jogurt se má v létě konzumovat s třtinovým cukrem. Bílý jogurt má totiž vedle sladké (ochlazující) i kyselou (zahřívající) chuť. A kyselá chuť je jednou z těch, kterým se máme v létě vyhýbat. Pokud jogurt buď osladíme třtinovým cukrem (ochlazující vliv) či přidáme zralé sladké ovoce, zvýšíme tím jeho sladkost – a sladká chuť je v létě nejžádoucnější.

Zásadní prkotina – moudrý pobyt na slunci

Jeden z výše uvedených tipů, jak zvládat léto, by mohl mezi ostatními zapadnout, a to je používání pokrývky hlavy – kloboučky, čepice, šátky! Řadím to do velmi důležité letní kategorie moudrého pobytu na slunci.

Já sama mám hodně pitty, takže v létě mi bývávalo velké vedro. (Kdo zná, ten ví.) Postupem času (tak od 33 let věku ;-)) jsem se naučila léto zvládat tak, že mi není nepříjemné.

První věcí, která mi pomohla, bylo celkové ochlazení tělesného jádra. Nebyla to strategie předem promyšlená, ale přišla s tím, jak jsem hledala, jak se nejlépe stravovat. Jednou z cest tohoto hledání byla i nevařená (raw) strava a konzumace ovocných a zeleninových šťáv a smoothie (po jedněch 21 dnů dokonce výhradně). Podle ájurvédy je nevařená (rostlinná) strava a syrová zelenina ochlazující, takže jsem v té době poprvé zažila, že mi bylo chladno. Nezačněte se smát – bylo to na přelomu podzimu a zimy ;-). Ale předtím jsem tento pocit chladu nezažila ani v tomto období.

Pohled ájurvédy na syrovou stravu je téma samo o sobě. Už jsme si řekli, že syrové potraviny jsou náročné na agni, a proto musíte mít dobré trávení, abyste raw food zvládli. A jedním z dalších důležitých principů ájurvédy je uměřenost, tudíž žádný extrém (výhradně nevařená strava) není dobrý. Raw food neříkán ani ano, ani ne – není to tak jednoduché. (Popravdě jednostrannému extrému, říkám ne.) Kdyby za mnou přišel klient, který by trval, že chce jíst pouze syrovou stravu, hledala bych s ním cesty, jak to dělat ájurvédsky co nejlépe.

Ale mnohem důležitější je onen moudrý pobyt na slunci. S pokrývkou hlavy! Zvládla jsem takto několikatýdenní pobyt v teplých krajích jihovýchodní Asie a tříměsíční pobyt v žáru keralského léta v Indii. Takže:

  • Pokrývka hlavy, pokrývka hlavy, pokrývka hlavy!
  • Dlouhý rukáv a dlouhé kalhoty – vše z co nejlehčího materiálu. V Indii to bylo kulturně vhodné, ale také se díky tomu nespálíte! U nás používám takový lehký „gázovitý“ šátek přes ramena, přes ruce, přes hlavu…
  • Od začátku léta navykejte na sluníčko postupně. Postupně se vystavujte jeho paprskům (s pokrývkou hlavy!).
  • V žáru léta kdykoliv můžete vyhledávejte stín.
  • Střídejte aktivity venku a uvnitř. Jak jsem psala, máme velkou zahradu, na které je třeba odvést spoustu práce. Takže jdu třeba na hodinu pracovat na zahradu, a pak šupky dovnitř.
  • Venkovní aktivity v létě přesouvejte na brzké ráno a pozdní večer (před a po západu slunce či tak nějak). Já tomu přizpůsobuji letní procházky s naší psicí. Prostě hlavní procházku přesunu na začátek dne (místo poledne či odpoledne).

Ochrana pokožky

Samostatnou kapitolou je ochrana pokožky. Mám hodně citlivou pleť a v dospělosti mé „opálení“ vypadá jako zčervenání, které prakticky nikdy nezhnědne. Mám silnou pittu ve své konstituci, věkově spadám do období pitty a v létě je pitta dominantní – smrtelná letní kombinace. Musím si dávat dobrý pozor, ale nechci se slunci úplně stranit.

Jeden z moudrých způsobů jsou výše uvedené dlouhý rukáv a dlouhé kalhoty/sukně. Podle mých zkušeností není třeba používat krému s vysokým ochranným faktorem, nýbrž pečovat o svou pokožku i na jiných frontách. Jak reagujete na slunce je odvislé také od vašeho vnitřního prostředí.

V rámci ochrany před sluncem se mi osvědčilo každý den se ráno před sprchou mazat olejem (což je součástí každodenního životního stylu). Pleť pak máte pěkně promaštěnou a odolnější. Než vyjdu na slunce používám vlastní směs olejů, kterou jsem si nazvala „Slunce je kamarád“ (pozitivní afirmace), a když se ze sluníčka vrátím dovnitř, tak se namažu zklidňující směsí olejů. Tudíž péče o nitro i péče o vnějšek.

Spolu s principy moudrého pobytu na slunci to teď zvládám docela dobře.

Jenom velmi stručně – menopauza (a návaly horka)

(Již potřetí píši) – téma na samostatnou kapitolu. Zatím vám k samostudiu doporučím dvě knihy, které vyšly v češtině – studnice informací pro ženy.

A vlastně ještě:

A co když je v létě chladno a pořád prší?

Vyhledávat vlastnosti opačné, než jaké vnímáme. V principu vyhledávat teplo a sucho. Chm. Není všem dnům ani všem článkům konec…

Poznámky na závěr

K přípravě tohoto článku mi posloužila kniha Textbook of Ayurveda, Vol. 3 od Vasanta Lada (v češtině vyšly první dva díly jako Učebnice ájurvédy) a Moudrost ájurvédského životního stylu od Acharya Shunya. Obě knihy mohu vřele doporučit.

Pokud se chcete dozvědět něco více o vlastnostech (gunách) v ájurvédě, podívejte se na první lekci mého Základního online kurzu ájurvédy (ke zhlédnutí zdarma).

[Poznámky v hranatých závorkách, jsou mé osobní a nejsou součástí textu, ze kterého v dané části jinak čerpám.]

A obligátní upozornění

Obsah tohoto článku je pouze informativního charakteru a v žádném případě neslouží k diagnóze, léčbě nebo prevenci nemoci či fyzického a psychického stavu. Veronika Šilarová nemá odborné zdravotní vzdělání. Zde uvedené informace nenahrazují doporučení vašeho lékaře. Vy sami nesete výhradní odpovědnost za to, zda a jestli vůbec uvedených informací využijete ve svém životě.

Pamatujte, že nic neplatí bezvýhradně. V jednom videu se dá pokrýt pouze výběr, který je vždy subjektivní. Vše berte jako vodítka a možnosti. Pokud máte nějaké obtíže, řešte je s odborníkem, kterému důvěřujete.