Česnek v ájurvédě

Kdysi dávno, v časech, kdy svět ještě nebyl ustálený a bohové i démoni sdíleli jeden prostor, se odehrála událost, která změnila běh existence. Říká se jí stloukání oceánu mléka.

Bohové ztratili svou sílu. Jejich záře pohasínala a démoni začínali získávat převahu. Věděli, že bez nektaru nesmrtelnosti – amritu – neobstojí. Obrátili se proto na Višnua, který jim poradil něco, co by je samotné nikdy nenapadlo: spojit se s démony a společně oceán ztlouct.

Hora Mandara se stala tyčí, had Vásuki provazem. Bohové tahali za jeden konec, démoni za druhý. Oceán se začal vířit, hlubiny se otevíraly a z jeho nitra postupně vystupovaly poklady i hrůzy. Jednou z prvních věcí, které se objevily, byl smrtící jed, tak silný, že hrozil zničit celý svět. Ten nakonec spolkl Šiva, aby zachránil existenci.

Stloukání pokračovalo. Objevovaly se vzácné bytosti, božské předměty, a nakonec i samotná amrita, nesmrtelný nektar.

Jenže tam, kde je touha po nesmrtelnosti, je i lest.

Jeden z démonů, jménem Ráhu, se rozhodl, že se mezi bohy nepozorovaně vetře. Převlékl se, posadil se mezi ně a přijal pohár s amritem. Už se chystal napít, když si ho Slunce a Měsíc všimli a upozornili Višnua.

Višnu okamžitě zasáhl. Svým diskem démonovi oddělil hlavu od těla. Bylo to však o zlomek vteřiny pozdě. Kapka amrity už prošla jeho hrdlem.

Hlava se stala nesmrtelnou. Tělo padlo.

Z rány, kde se oddělila hlava od těla, vytryskla krev – krev, která se smísila s amritem. A právě z této zvláštní směsi, která v sobě nesla zároveň život i smrt, vznikl česnek.

Proto má česnek v ájurvédě zvláštní postavení. Není jen obyčejnou potravinou. Nese v sobě sílu hluboké vitality, schopnost pronikat, čistit a oživovat.

Zároveň ale není považován za zcela čistý.

Jeho původ je spojen s démonem, s klamem a s násilím. Je to rostlina, která stojí mezi světy. Má v sobě nektar nesmrtelnosti, ale i krev, která byla prolita. A možná právě proto působí tak silně.