Duben v ájurvédě

Duben v českém podnebí je z pohledu ájurvédy měsícem přechodu, kdy se v přírodě i v těle mísí dvě kvality, které si příliš nerozumí: doznívající tíha zimy a první pohyb jara.

Na konci zimy v těle přirozeně narůstá kvalita kapha – tedy těžkost, vlhkost, chlad, stabilita. Tělo ji během zimy potřebovalo. Jenže v dubnu začíná oteplení a to, co bylo přes zimu ztuhlé, se začne „rozpouštět“. V ájurvédě se říká, že kapha se v tomto období uvolňuje.

Proto je duben typicky:

• vlhký,
• těžký,
• proměnlivý,
• nestabilní.

Není to ještě lehké, jasné jaro. Je to spíš období, kdy se příroda probouzí, ale zároveň je plná vody, bláta a nevyrovnanosti.

V těle se to velmi konkrétně projevuje:

• pocitem těžkosti a zpomalení,
• větší únavou, hlavně ráno,
• zahleněním (rýma, dutiny, průdušky),
• nižší chutí k pohybu,
• kolísáním energie.

Zároveň se ale začíná objevovat i druhý princip – váta, tedy pohyb a změna. Počasí je nevyzpytatelné, jeden den teplo, druhý den chlad, vítr. To vytváří zvláštní napětí: tělo je ještě těžké, ale okolí už se hýbe.

Výsledkem je vnitřní rozpor, který lidé dobře znají:
část chce zůstat v klidu
část chce začít znovu

Ájurvéda duben nevidí jako čas výkonu ani velkých restartů. Je to období přechodu a uvolňování. To znamená dvě hlavní věci:

Nejprve rozhýbat a odlehčit
a teprve potom budovat

Pokud člověk v dubnu tlačí na výkon, často narazí na únavu nebo nemoc. Pokud naopak zůstane v zimní těžkosti, cítí stagnaci.

Smyslem tohoto měsíce je jemně podpořit přirozený proces „tání“:

• rozproudit, ale nevyčerpat,
• odlehčit, ale neoslabit,
• probudit, ale nenutit.

Je to nenápadná fáze roku, ale velmi důležitá. To, jak se v dubnu naladíte, často ovlivní celé jaro.